Letošní slet československých letadel se konal předposlední červnový víkend v prostoru letiště ve Vysokém Mýtě. Oproti loňskému ročníku byla ohlášena více než osmdesátka strojů. Přestože kvůli počasí některé posádky letadel přílet na akci vzdaly, nabídl slet mnoho pozemních i letových ukázek.
VíceČlověk, který žije aeroplány a je odstřihnut od betonu letiště, by se mohl zbláznit. Aby k tomu nedošlo, musí pro to něco udělat. Já létám do Ameriky, jmenovitě do Kalifornie a Arizony. Po vyhazovu jsem měl dojem, že pro mne končí život, když už nikdy letadla neuvidím. Honza Hamerník mně naordinoval intenzivní léčbu, a tak jsme stihli za čtrnáct dní čtrnáct muzeí, což je bezesporu koňská dávka. Tím jsem se uklidnil, a poté jsme snížili dávky a dnes jsme již fajnšmekry a vybíráme.
VíceAko som už spomínal v úvode svojho rozprávania, nakoľko som na Floride bol už predtým, chcel som svoj druhý výlet osviežiť návštevou aj nejakej novej lokality. S nepríjemným prekvapením som konštatoval, že letenky medzi Miami a spottersky zaujímavými destináciami Južnej Ameriky boli veľmi drahé, prakticky rovnako drahé ako podobné lety priamo z Európy. Hľadaním dostupných možností som nakoniec „zakotvil“ na dvojdňovom výlete do Mexico City.
VícePoslední díl vzpomínek na úctyhodnou „historii věže“.
VíceZhruba pred dvoma rokmi som opäť raz hľadal cieľ mojej zimnej cesty, ktorou sa snažím uniknúť krátkym dňom a škaredému a chladnému počasiu v našich končinách. Už v zime 2011 som absolvoval veľmi úspešný výlet na Floridu a tak som si povedal, že po dvoch rokoch sa tam prevádzka obmenila dostatočne na to, aby sa výlet znovu vyplatil. Vedel som, že spotting v USA je pomerne pohodlný a v oblasti Miami to platí dvojnásobne. Bezpečnostné zložky aj iný personál sú tam na spotterov zvyknuté a s prenajatým autom ide v podstate o pohodovú dovolenku. A že ide o výlet, ktorý môže byť veľmi produktívny, o tom svedčí nasledujúci článok.
VíceOd personálních změn koncem osmdesátých let po povodně roku 1997.
VíceOkrsek kunovického letiště (CTR), ač byl relativně velký, byl skoro celý ve vojenském prostoru letiště Přerov, alespoň tedy ta nejpoužívanější západní část. Když v Přerově měla začít létat proudová stíhací nadzvuková letadla, řešili to vojáci tím, že hned ráno přímým telefonem zavolali do Kunovic, že si „berou“ část okrsku od řeky Moravy směrem na západ a bylo „vymalováno“. To byl nejpoužívanější způsob jejich komunikace a koordinace. Za celkové řízení a koordinaci letového provozu v celé republice totiž odpovídali vojáci, resp. vojenská služba řízení.
VíceVšeobecné povědomí široké veřejnosti o řízení letového provozu je většinou spojeno s pražským ruzyňským letištěm, případně s mírně zakloněnou hlavou při pohledu na kondenzační stopy dopravních letadel na azurově modré obloze. Než, laskavý čtenář může od těchto představ poněkud odhlédnout a připustit, že jsou i jiná letiště, na kterých řídí provoz letadel mužové a ženy, kteří svými zraky pročesávají prostor okolo své prosklené věže, případně také na svém monitoru radarového zobrazení. Jsou to dopravní letiště Brno, Ostrava, Karlovy Vary a čtyři vojenská letiště, která zůstala z původních deseti v dobách, když naše vojenské letectvo reprezentovalo ještě alespoň nějakou sílu.
Více18. července 1980 přistál na ruzyňském letišti první letoun TU-154 B-2 s československou imatrikulací OK-BYA. Jak vyplývá z tehdy platného předpisu o imatrikulačních značkách, letoun nepatřil do flotily ČSA, ale jeho provozovatelem byla Letecká správa FMV, s oblibou nazývaná „vládní letka“.
VíceCopyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém