Víte, že ... (2. část)

...v roce 1873 propadl pětadvacetiletý Alphonse Pénaund zcela své letecké vášni? Tento tuberkulózou kostí postižený syn víceadmirála a velitele eskadry francouzského královského loďstva, který silou vůle překonal svízele choroby, už v roce 1871 předvádí pařížské Akademii věd svůj letounek poháněný gumovým svazkem nazvaný "planofor". Model ulétne během třinácti vteřin šedesát metrů vyvolá především pozornost světoznámého výrobce hraček než seriózní podnikatele v oboru vzduchoplavby, ale přesto mladý muž urputně hledá cestu k velkému snu - použitelnému letadlu. Od Akademie obdrží finanční obnos a od francouzského nestora vzduchoplavby Giffarda dílnu pro své pokusy. Pénanund v této dílně celé dny a noci zatěžuje kusy lepenky, spouští různé věci z různých výšek, měří rychlost pádu a stanoví základní aerodynamické principy.

V roce 1874 se spojuje s dvěma stejnými nadšenci Victorem Tatinem a Paulem Gachotem. Společně předkládají na svou dobu revoluční projekt létajícího křídla se zatažitelným podvozkem a nastavitelnou vrtulí. Model tohoto křídla s motorem na stlačený vzduch potvrdí správnost Pénauntových výpočtů. V roce 1879 předkládá tato nadšená trojice k patentování projekt dvoumotorového aeroplanu překvapivě moderní konstrukce, vybavený dokonce i automatickým pilotem. Model tohoto stroje opět potvrdí správnost nastoupené cesty. Přes nesporné úspěchy ale nikdy nebyl sestrojen funkční kus, neboť stejně jako předešlí vynálezci i Pénaund naráží na problém lehkého a přesto výkoného motoru.

Trojice vynálezců stále překypuje nápady, ale u Pénaunta se k chorobě tělesné přidala i choroba duševní. Náhodný svědek pozoruje Pénaunta ráno 4.září 1880 jak pečlivě letuje jakousi plechovou schránku a odpoledne si nadějný konstruktér vpálí kulku do spánku. Tím by mohl mít příběh o geniálním konstruktérovi konec nebýt toho, že při invazi do Francie 22. června 1944 zasáhla Pénauntův dům americké puma. Po válce, při odklízení trosek, si dělníci povšimli zazděné plechové skříňky a tak po mnoha desetiletích spatřily světlo světa plány funkčního dvouplošníku, teoreticky zpracované prvky letecké akrobacie včetně přemetu a vývrtky (oba tyto manévry byly propracovány za cenu mnohých havárií až v průběhu a těsně po první světové válce), konstrukční plány pumovnice a kulometu synchronizovaného s vrtulí (v praxi až v roce 1915).

Jak by asi vypadaly vzdušné boje za první světové války najít tuto skříňku dřív...

Author: LP



Related categories

Comments

Comments can only be added by registered users.

No comments added.

Partners


Advertisement
This website uses cookies to ensure you get the best experience on our website. Further details