Po delší odmlce se opět vracíme k našim recenzím leteckých publikací, věnovaným letecké dopravě. Dnes se budeme zabývat publikacemi amerického nakladatelství Aerofax. Nakladatelství založil v roce 1982 Jay Miller, tehdy ještě pod názvem AeroGraph, a byla to monografie typu F-16. Posléze došlo ke změně názvu na Aerofax a také k rozšíření pole působnosti, na trhu se objevily tři knihy, které si určitě zaslouží pozornost zájemců o civilní letectví (ale přinesou něco zajímavého také "vojákům").
- McDonnell Douglas DC-10 and KC-10 Extender (Arthur A.C. Steffen), 1998, $34.95
- McDonnell Douglas MD-11 (Arthur A.C.Steffen), 2001, $29.95
- Ijušin Il-76 (Dimitrij Komissarov a Jefim Gordon), 2001, $34.95
První dvě uvedené publikace zapadají do řady v současné době vycházejících monografií dopravních letadel, autor sám strávil 25 let života jako stevard na palubách letadel Air Canady a Lufthansy. Dělení obou knih je standardní, jak je u monografií dopravních letadel zvykem - příčiny vzniku, vývoj a výroba, technický popis a uživatelé. U DC-10 je důležitá kapitola věnována vojenské verzi KC-10 Extender. Závěr knihy tvoří "production list" a také kapitolka věnovaná nástupci, typu MD-11. Nejobsažnější je kapitola "Uživatelé DC-10". Každé společnosti je věnován odstavec, ve kterém je stručně zmíněna historie společnosti, síť linek a pochopitelně detaily nasazení typu DC-10. To vše doplněné alespoň jednou barevnou fotografií, u významných společností, jejichž barevné schéma se v průběhu let měnilo, je fotografií více. V části věnované technickému popisu letounu jsou přetištěny ilustrace z manuálů DC-10. Zajímavá je také kapitolka věnovaná "décé-desítce", upravené pro společnost ORBI na létající oční kliniku.
V několika posledních letech vyšly tři monografie typu DC-10. Nejstarší v nakladatelství Airlife v řadě "Airlife's Airliners", výše zmíněná publikace z Aerofaxu a nejnovější z WTP "Great Airliners". Co se fotografií týče, jednoznačně nejlepší je publikace z WTP, technický popis je trochu lepší v knize z Aerofaxu. Ani jedna kniha však neobsahuje dobrý výkres letounu (i když vojenské monografie z Aerofaxu výkresy mají), Aerofax však zařadil rentgenový průhled. Těžko však soudit, která kniha je lepší, zda z WTP nebo z Aerofaxu, obě jsou skvělé a Airlife (jehož řada Airlife's Airliners je jinak dobrá) překonávají.
Monografie MD-11 s podtitulem "Labutí píseň Long Beach" je vlastně pokračováním předchozí monografie. Knihy se vzájemně doplňují, v závěru MD-11 jsou kapitoly věnované konverzi starších DC-10 na MD-10, neuskutečněným projektům MD-12 a MD-XX. Kapitola sedm uvádí opět "production list" typu DC-10 a tím dotvrzuje blízkost obou projektů. Fotografie v knize jsou opět vynikající, tak jako ve všech mně známých publikacích z Aerofaxu. Při čtení historie DC-10/MD-11 jsem si uvědomil, jaká je škoda, že tradiční výrobce McDonnell Douglas zmizel z trhu dopravních letadel. Boeing již výrobu "emdé jedenáctek" ukončil a výroba B717 (původní MD-95) je opravdu labutí písní slavné firmy. Za vydání monografií těchto krásných letadel nezbývá než Aerofaxu poděkovat.
Naprosto z jiného soudku je třetí monografie. A bez přehánění si troufám říci, že něco takového zde dosud nebylo. Jefim Gordon se již "pevně usídlil" mezi renomovanými leteckými publicisty a na kvalitě knihy je to znát. Pravděpodobně žádný západní autor (pokud nemluví dobře rusky) by se k informacím nedostal. Kniha je rozdělena do sedmi kapitol, tří příloh a výkresů (a pak že to u knih o dopravních letadlech nejde!). Popis vývoje jednotlivých variant zachází do detailů, vše je doplněno pokud možno registracemi popisovaných strojů. Fotografie téměř "obskurních" verzí ruských a dokonce iráckých obdob amerického AWACSu, to je opravdu silná káva. Kapitola "V akci" popisuje nasazení "semdesátšestek" v podstatě po celém světě - od Arktidy po Řecko, od Afghánistánu po Zimbabwe. Ukazuje to nesmírnou úspěšnost typu, ale také poodhrnuje sovětské a ruské aktivity po celém světě. A budiž přičteno Rusům ke cti, letouny Il-76 létaly v rámci humanitárních pomocí téměř všude. Kapitoly 5 a 6 se věnují jednotlivým uživatelům typu, v Rusku (resp. SSSR a SNS) a ostatním světě. Sedmá kapitola, příznačně nazvaná "Pod kůží" se věnuje detailům letounu IL-76, vše doplněno fotodokumentací. Zajímavé jsou tři přílohy. První je standardní "production list", druhá popisuje ztráty strojů (ať civilních nebo vojenských) a třetí se věnuje rekordům dosaženým Il-76. Závěr knihy tvoří již zmíněné výkresy a rentgenový průhled. Fotografií je v knize mnoho, barevných i černobílých. Pochopitelně kvalita některých snímků nemůže dosahovat kvality barevných "sedících kachen" na západních letištích, kdy má fotograf prázdnou stojánku a jen čeká na ten správný úhel slunce. Na něco takového v Kábulu určitě nebylo ani pomyšlení, ale i fotografie z Afghánistánu v knize jsou. A jeden z posledních obrázků, indický stroj, fotografovaný Wing Commanderem Indického letectva při startu z letiště v Lehu s horami v pozadí, to je prostě perla. Jinými slovy, taková kniha o Il-76 na trhu ještě nebyla a kdyby se ruští autoři rozhodli věnovat dalším dopravním strojům, rád si utáhnu opasek, abych si podobné knihy obstaral.
No comments added.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS